Co je vlastně politika? Kdo ji sem dal? K čemu ji máme? Tyhle a minimálně sto dalších otázek musí, při pohledu na veřejné dění, dlouhodobě probíhat hlavou každému kdo u nás žije. O čem mluvím? Vlastně o všem. To máte životní prostředí (ekozakázky), doprava (Blanka, dálnice), obrana (Pandury), bezpečnost (rozpuštění finanční policie, Kubice), školství (tituly, akreditace), sport (Sazka), kultura (Blob, Besser), zdravotnictví (poplatky, IZIP) a další a další. A další. Ve státní správě není, a to říkám s plnou vážností, žádný obor, okruh, odvětví či ministerstvo, které by nezasáhl žádný skandál. A to sahám velmi krátce do minulosti. Kdybych se měl pokusit vyjmenovat podobné kauzy a problémy 10 - 15 let nazpět, ťukal bych do kláves ještě zítra.
Proč to píšu?
Padl na mě splín. Čas od času se to stane. Rozhlédnu se kolem a sebe, otevřu noviny, pustím radio, kouknu na zprávy a je mi ouva. Jak je možné že bývalý ministr vybudoval z malé stavební firmy o 20 zaměstnancích za 2 roky, co byl u kormidla, firmu, která má státní zakázky v řádech miliard? Jaktože prodal výhodně akcie a za ministrování přiznal sotva třetinový profit z této transakce? Jak je možné, že nový ministr průmyslu je lékař, který nemá nejmenší zkušenost se řízením jakékoliv instituce o více než 15 lidech? Kterého navíc ani vlastní nadřízený, předseda vlády, do funkce jmenuje se skřípěním zubů?
Jak je možné, že ministrem životního prostředí se může stát člověk, který se o existenci přírody dozvěděl pouze z memoárů Václava Klause?
Jak se může stát, že ředitelem NP Šumava se stane člověk, který veřejně prosazuje masivní těžbu dřeva ve svém vlastním národním parku?
Jak se vůbec může stát, že někdo schválí projekt opencard aniž by řešil k čemu to vlastně bude dobré?
Jak se může stát, že mnohaletý projekt elektronické zdravotní knížky spolkne několik miliard a výsledek je pouze audit, který suše konstatuje, že projekt se rozkradl?
Jak se vůbec může stát, že někdo schválí splavnění Vltavy v úseku České Budějovice - Hluboká nad Vltavou aniž by ho jakkoliv zajímalo, jestli tam nějaký návštěvník zavítá?
Nemusíme hledat konkrétní odpověď. My jsme to dopustili a proto je to možné. My voliči si za to můžeme sami. Nechali jsme na samý vrchol, na samou špičku hromady veřejných peněz, vyšplhat lidi, kteří nemají morální kredit natož pak alespoň minimální schopnosti se o cizí, svěřené peníze postarat. My co platíme daně můžeme nadávat pouze a jen sobě. Ukažte na člověka vedle sebe a zeptejte se zda lituje svého hlasu ve volbách, zda by přeci jen nevolil jinak. Odpověď nemůže být záporná. Umožnili jsme úzké skupince nečstných lidí ovládat miliardy korun a následně pak miliony lidí.
Kamarádíčkovství se stalo pojmem. Protislužby, machinace, držení se v šachu. Donášení na druhého, řízené skandály v mediích jsou jejich denní chleba. Lhaní, vysmívání se čestným. Pranýřování nepohodlných a neposlušných. Politika se nedělá ve sněmovně. Ta se dělá v hospodách na Malé Straně, na golfu, na honu, na tajných setkáních. Do novin řekneme to, ale oba víme, že dávno jsme dohodnutí jinak. "Pepa byl vždycky kamarád, nemáš pro něj nějakou dozorčí radu? Nic náročnýho ale. " "Hele a synátorovi bys nějakýho náměstka na drahách nesehnal? A to odstupný hlavně vykomunikujte jo? Díky Franto, máš to u mě, víš co."
Jejich způsob vlády a to, že takto to jde úspěšně dělat po dlouhou dobu (minimálně jedno volební období) sebou nese mnohem děsivější sdělení. Vnáší mezi lidi tu jejich mafiánskou atmosféru. Najednou má díky nim člověk pocit, že vyhrát nějakou zakázku bez toho abych podplatil všechny okolo, nespřáhl se s konkurencí, či nenastrčil bílého koně, prostě nejde. V lidech to postupně zakořeňuje, zvykáme si na to, přizpůsobujeme se. A pomalu a plíživě nám všem hrozí, že budeme jako oni...
Žádné komentáře:
Okomentovat